Firmy si rády hrají se slovy na obalech potravin (a nejen na obalech). Výrazy typu domácí, poctivý, tradiční nebo babiččin v nás probouzí pozitivní emoce, což ony dobře vědí. Co doopravdy tyto termíny znamenají? Které z nich jsou zárukou kvality? Přečtěte si tento článek, ať jste při dalším nákupu o něco chytřejší!

Představte si, že jste firma prodávající potraviny. Jak se podle vás chová ,,běžný zákazník“? Udělejme si krátkou ukázku.

Pokud si ,,typický nákupčí“ přečte nápis domácí koláč, má na něj větší chuť, než kdyby byl obyčejným koláčem. V regále ho zaujme bio jogurt s obří červenou jahodou na obale, ke kterému si koupí tradiční české buchty raději než ty netradiční. Nemluvě, když slibují chuť jako od babičky. A teď ruku na srdce, poznáváte se?

Kdo vlastně říká, že domácí koláč je domácím koláčem? Jak to, že všechny ty buchty stihla napéct babička, aniž by jí pomohly stroje a pracovníci ve fabrice?

Jak zjistíte, kolik jahod doopravdy jogurt obsahuje? A víte, zda je lepší si dát raději oříškovou oplatku nebo oplatku s oříšky?

Podívejme se na zoubek těm nejznámějším marketingovým trikům a buďme příště v obchodě o něco chytřejší.

Je domácí bio jahoda z naší eko farmy lepší než jahoda?

Co je ten největší problém?

Obaly potravin plní 2 základní funkce, které mají často tendenci být protichůdné.

• Na jedné straně stojí firmy, které se snaží prodat stůj co stůj a jejich představa ideálního nápisu na balení zní: Domácí raw bio sušenka z čerstvých českých borůvek z vlastní eco farmy bez přidaného cukru, koncentrátů, éček a samozřejmě hrozně light & healthy.
• Na druhé straně stojí legislativa, jejíž primárním cílem je, aby obaly a etikety podávaly pravdivé informace zákazníkům.

Firmy jsou ale chytré a se slovy si rády hrají. 🙂 Přečtěte si, na jaká slova nejvíce slyšíme a nenechte se napálit. Ne vždy jsou zárukou kvality.

Jaká slova na obalech nás motivují ke koupi a na která je třeba si dát pozor?

Domácí

Pokud na obale uvidíte nápis ,,domácí marmeláda“, tak raději ruku pryč. Dle vyhlášky o označování potravin patří výraz ,,domácí“ mezi slova, která na obal nepatří.

Mimo výrazu ,,domácí“ jsou také zakázaná slova jako „čerstvé“, „živé“, „čisté“, „přírodní“, „pravé“ nebo ,,vhodné pro děti“. Že by prodejci riskovali pokuty?

Kdepak, existují výjimky (a jsme u toho…). Výraz ,,domácí“ se v názvu potraviny může vyskytnout, pokud je součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny jednotlivých druhů potravin. A těch výjimek je ještě několik…

České

Na pultu s uzeninami stojí nápis české maso. Najednou si představím sympatického zahrádkáře v kostkované košili jako nosí můj děda. Láska k naší vlasti nakonec vítězí a my po „našem“ masíčku nakonec sáhneme. Víte, do jaké míry je opravdu české?

Zdroj: dtest.cz

Podle vyhlášky  jsou českou potravinou výrobky vyrobené na území ČR a to firmou se sídlem v České republice. Jako bonus musí být minimálně 3/4 složek produktu českého původu. To zní docela dobře, ne? Jenže, co je to „složka českého původu“? To už nikdo neví.

Lokální

Lokální, místní potraviny neboli jídlo z blízka. Pojmy, které nejsou legislativně vymezeny a měly by označovat shodnou skupinu potravin.

Dá se tedy říct, že se jedná o potraviny, které byly získány a zpracovány v blízkosti místa prodeje a netransportují se na dlouhé vzdálenosti.

A co takový ,,lokální“ mořský losos? Moře asi jen tak mít nebudeme, za to z Polska je to k nám celkem kousek…

Čerstvé

Namazaný chléb čerstvým máslem obložený čerstvým sýrem. Sbíhají se vám sliny? Doufám, že ten čerstvý sýr nebude čerstvý asi jako hermelín. Pokud jste četli v úvodu pozorně, i termín čerstvý je dle vyhlášky zakázán. Opět ale platí výjimky. Jak se tedy pozná, která potravina může být považována za ,,čerstvou“?

Tento termín je poměrně dobře regulovaný a to napříč různými druhy potravin (uzeniny, sýry, vejce, maso, ovoce a zelenina,…). Pokud si příště namažete chléb čerstvým máslem, pak bylo vyroben max. před 20 dny a hermelínu se opravdu nesmí říkat čerstvý sýr. To zní konečně celkem dobře. 😀

Selské

Selský chléb je prostě o něco lepší než ten obyčejný. Alespoň co se týká názvu. Jinak si můžete být jistý, že složením je selský chlebík za 18 a neselský bez dvou za 20.

Tradiční & poctivé

Tradiční věnečky patří do jednoho pytle spolu se selským chlebíkem. Do party jim chybí snad už jen babiččiny nudle. Všechny tyto názvy v nás vzbuzují pozitivní emoce a marketéři to moc dobře vědí. Pokud si chcete dát opravdu babiččiny nudle, zajděte si za svými prarodiči.

Poctivé buchty jako od babičky. Tak přesně tyhle buchty mohou být poctivé asi jako muffiny z krabice od Dr. Oetkera. Slovo poctivé legislativa nezná, stejně jako nezná babičku nebo dědečka.

Bio a Eko

Biovýrobky (biopotraviny) musí pocházet z ekologického zemědělství, které dodržuje vysoké požadavky na ochranu přírody a životní podmínky zvířat. Jsou pěstovány bez použití umělých hnojiv, škodlivých chemických postřiků či geneticky modifikovaných organismů (GMO) a výrobků na jejich bázi.

Jakmile bude produkt nést značení  „ekologické“, „eko“, „bio“  (např. biomléko, biochléb) a mít zelené pruhované logo (Produkt ekologického zemědělství), pak musí  splňovat všechny předpisy pro biopotraviny.

Light

Pochutnáváte si s oblibou na oříškové pomazánce s označením light a po čase zjistíte, že nedopnete kalhoty? Možná, že light verze pomazánky má více kalorií, tuku nebo cukru než ,,,obyčejná„. České právní předpisy slovo light neznají, za to firmy až moc dobře.

Nízkotučné a nízkokalorické

Na rozdíl od „light“ potravin existuje definice, která výše uvedené pojmy vymezuje:

• nízkotučné: obsah tuku o 40 % menší než běžný výrobek,
• nízkokalorické: obsah kalorií o 30 % menší než běžný výrobek.

Pokud si tedy hlídáte váhu, vsaďte na nízkotučné produkty raději než na ty light.

Co ještě se vyplatí vědět?

• Jeden produkt, dva názvy. Jeden marketingový (Nutella), druhý zákonný (pomazánka lískooříšková s kakaem), na který se vážou kvalitativní požadavky. Poku máte chuť na oplatku s oříšky, tak si kupte raději oříškovou oplatku. U ní máte zaručeno, že obsahuje minimálně 2,5 % oříšků. Ta první po nich při troše štěstí bude možná tak vonět.
• Seznam složek produktu se uvádí sestupně.
• Pokud se jogurt pyšní názvem jahodový nebo na jeho obale září obří jahoda, pak musí být uveden její podíl v jogurtu. Obecně tedy řečeno: Zmíní-li výrobce v názvu, na obrázku či kdekoliv jinde na obalu některou z obsažených složek (např. žampiónová polévka, pomazánka s křenem), pak musí  uvést i její procentní podíl. (Pozor na matematiku: Meruňkový jogurt obsahuje meruňkové pyré (z 20 %), z toho meruňky tvoří 50% (20*500/100) =  10 % meruněk v celém jogurtu.

Doufám, že vám článek přišel vhod a v obchodě si příště rozmyslíte, zda dáte o několik desítek korun více za poctivý babiččin chléb podle tradiční receptury. 😀 A jestli máte chuť na domácí zdravý koláč, bude jištější, když si ho sami upečete.

Mějte se krásně!

Facebook

Twitter