Vysoká škola: Představa vs. realita

Tři roky, šest semestrů, 78 týdnů, šest zkouškových, nespočet stresových situací i komických zážitků a zhruba 50kg čokolády. Asi tak nějak probíhalo moje bakalářský studium, ale je to tam! Poslední třešinka v podobě státnic je za mnou a dort ,,Bakalář“ upečený.

Myslím, že teď už mám ,,právo“ a dostatek zkušeností, abych mohla posoudit, jaké to je studovat VŠ. Jaké bývají představy studentů před nástupem na vysokou VS jaká je realita?

Pokud na podzim nastupuješ do prváku, tak alespoň víš, do čeho jdeš. Dřív nebo později se to stejně dozvíš. A čím dřív, tím líp.:D Máš šanci se na to připravit, nebo vzít nohy na ramena. (Nehodící se škrtni.)

Pakliže jsi vysokoškolák nebo absolvent, tak si alespoň zavzpomínáš a vsadím se, že se shodneme.:)

#1 Představa:
,,Konečně žádný testy během roku. Prostě přežiju tři týdny zkouškovýho a pohoda.“

#1 Realita:
,,V tomto předmětu vás čekají 2 průběžné testy a tři nehlášené minitesty. Abyste mohli jít ke zkoušce, musíte mít min 60% z celkových bodů. Dále musíte vypracovat seminární práci v rozsahu 10 normostran na téma X.“
,,Aha, takže já vlastně musím být ráda, že jdu na zkoušku? Seminárka… Hmmm, super téma, mně by stačila i půlka A4.“

Ale neboj, nakonec vždycky něco vymyslíš a při nejhorším doprostřed šoupni nějaký ten recept. Že nechápeš?:D Vysvětlení přichází v podobě přiznání jednoho ze studentů, které bylo zveřejněno na webu Priznej.cz.

„Dvakrát jsem do seminární práce zapracoval odstavec z receptu na palačinky, protože jsem měl podezření, že práce nikdo nečte celé. V obou případech jsem dostal plný počet bodů.”

#2 Představa:
,,Konečně žádný zbytečný předměty… Třeba taková chemie, kterou v životě nepoužiju. Na vejšce budou jen předměty, který mě budou bavit!“

#2 Realita:
,,Tak jaký jsou předměty na tenhle semestr… Operační výzkum? A to je jako co? Co tam jako budu zkoumat? Co tam máme dál… Logistika. Hmmm, no to mě vždycky zajímalo, jaký druhy kontejnerů vozí kamiony.“

#3 Představa:
,,Všichni pořád říkají, že vysoká je těžká. Jako asi je, že jo. Ale co… Já jsem chytrej(á), učím se celkem rychle, to nebude tak zlý.“

#3 Realita:
,,To jste mě nikdo nemohl varovat, že to je vážně těžký?!“

#4 Představa:
Vysokoškolák: ,,Zkouškový je jako jedna maturita.“ Středoškolák: ,,Chápu no… Musí to být náročný.“ (V hlavě: ,,To určitě, si už nepamatuje na tu hrůzu jako je MATURITA!“)

#4 Realita:
,,Z téhle knížky je ta jedna zkouška? A to ty učitele vědí, že má 500 stran? To jsme měli na střední na celý čtyři roky. A jsou nějaký otázky, ze kterých se bude zkoušet? Ne?! Achjooo, já chci maturitu.“

#5 Představa:
,,Na VŠ jsou všichni studenti chytří a cílevědomí, což profesoři dobře vědí. To bude dobrá komunikace, když se studenti budou o školu zajímat. Ne jako na střední, když učitel něco důležitého říkal a půlka lidí ho neposlouchala.“

#5 Realita:
Jsi student číslo 5347946404643. A je jim jedno, jestli na škole bude 5347946404643 studentů, nebo 5347946404642. Co si nezjistíš, to nevíš. A tak se může stát, že sedíš v prázdný učebně, protože je děkanské volno, ale to ti už nikdo neřekl.:)

 #6 Představa (pro holky):
,,Ekonomka… Tam bude klukůůů. Desítky pěknejch, chytrejch a cílevědomejch!“

#6 Realita (pro holky):
Ne desítky. Možná stovky. Každý den vlastně takového pěkného a zřejmě i cílevědomého (přece jen studuje vejšku) potkáš. Ale to je tak všechno. Pak už ho nepotkáš.:D

#7 Představa (přednáška):
,,Zápisky se píšou prý do notebooku. Tak to je dobrý, to můžu být asi i na FB, aniž by mě profesor viděl.“

#7 Realita (přednáška):
,,Co bylo napsáno na tom slidu?? Co k tomu říkal?? Co znamená tenhle pojem, to vysvětloval?? A vrátí tam ten slide??“ Jo… A ten Facebook… Neuvidí.;):D

Tak jsem si alespoň vysokou představovala já.:D Teď možná vypadá studium na VŠ docela děsivě, tak bych asi měla vyrovnat skóre.:D

Co za ty tři roky bylo za mě úplně nejlepší?

• Potkáš spoustu super lidí a když je poznáš, tak zjistíš, že jsou ještě víc než super!
• Většinou si všichni pomáhají. Ne, že na střední chtějí všichni všechno od tebe (ta úloha šprta s úkolem).
• Nemusíš každý den sedět v lavici přesně v 8.00. Vlastně tam celý tři roky vůbec nemusíš sedět, protože jsi tam dobrovolně. Ten titul ti nikdo nenutí.
• Když se ti fakt někdy nechce do školy (a ty dny občas jsou), tak zkrátka nejdeš. Stačí, když budeš umět tu učebnici.(:D)
• Na cvičeních je ticho a můžeš se soustředit na látku. (Vtipný, ale fakt je to dobrý.:D)
• Profesoři k tobě přistupují jako k rovnocennému.
• Zkouškový stojí za starou belu, ale nemusíš skoro měsíc do školy! Když tam teda v tu dobu jdeš, tak je to o nervy :D, ale jinak super, ne?
• Když máš pauzu na oběd, tak je většinou dost dlouhá na to, aby sis zašel na polední menu do restaurace a nebo na pořádný kafe.
• Party před začátkem semestru. Party po začátku semestru. Party před začátkem zkouškovýho. Party po zkouškovým. Prostě je třeba se psychicky připravit na to, že to zas začíná nebo oslavit, že to končí.:D
• Nevídáš několik let ty stejný obličeje ve třídě. Ty, který už kolikrát vážně nechceš vidět.
• Když během výuky potřebuješ vážně nutně (:D) odepsat na FB kamarádce nebo ti kručí v břiše, tak prostě odepíšeš a dáš si sváču. Většinou je to profesorům jedno. Ale pak se může stát, že ti za tu minutu ujede vlak a už se nechytíš.:D
• Žádný prázdniny dva měsíce. Teď hezky tři a přijdou mi krátký.:D
• A pak ty kluci…. A jako fakt pěkný.

Přestože jsem kolikrát nadávala, tak ty tři roky byly asi ty nej. Potkala jsem spoustu skvělých lidí, zažila nespočet vtipných i trapných momentů, na kterých budu ráda vzpomínat. A pokud jste došli až sem, mam pro vás jednu ,,srandu“.:D

More than 800 foreign students participate every year in the Exchange Program at the University of Economics, Prague. Why? Look at the video! A jo, jsem tam já.:D

P.S. Samozřejmě je každá škola jiná – různá obtížnost, jiné předměty, jiné podmínky… Takhle to vnímám já jako student VŠE. Myslím, že naše škola není ta nejtěžší (např. v porovnání s Matfyzem), ale ani není zrovna snadná.

Dejte mi vědět, jestli jste se ve srovnání představa VS realita našli.:)

A pokud vás VŠ teprve čeká, tak držím palce! Bude to občas boj, ale věřím, že si studentský život nakonec zamilujete.

A teď šup… Běžte si užívat prázdniny!

Vaše

Facebook

Twitter